Hydrogelový mozek: Revoluce v umělé inteligenci
Před dvěma lety se objevil DishBrain, biologický neurální síť s 800 tisíci lidskými neurony, který dokázal hrát legendární hru Pong od Atari. Tento wetware z australské laboratoře Cortical Labs vyvolal celosvětový údiv a naznačil novou éru v oblasti umělé inteligence. Avšak teprve nedávno se objevil ještě radikálnější pokrok v této oblasti.
Biomedicínský inženýr Yoshikatsu Hayashi z University of Reading a jeho tým představili extrémně jednoduchý mozek založený na průhledném a elektroaktivním polymerovém hydrogelu. Tento hydrogelový mozek není jen pasivním objektem, ale má schopnost učení a adaptace. Když byl připojen k hře Pong, nejenže ji hrál, ale postupně se v ní zlepšoval. Tento materiál, který není ani nervovou tkání, vykazuje emergentní paměť a schopnost učení.
Hayashiho výzkum ukazuje, že i velmi jednoduché materiály mohou mít složité adaptivní chování, které obvykle spojujeme s živými organismy nebo sofistikovanými umělými inteligencemi. Tím se otevírají fascinující možnosti v oblasti vývoje chytrých materiálů a jednoduchých přístrojů, které se mohou učit a přizpůsobovat svému prostředí.
Hydrogelový mozek využívá elektroaktivní polymery, které reagují na elektrický proud změnou velikosti či tvaru. Tato technologie se obvykle využívá jako „umělé svaly“ v aktuátorech nebo senzorech. Hayashiho tým se zaměřil na to, zda takový materiál dokáže interagovat s elektronickou aplikací a zda je schopen učení. Výsledky naznačují, že hydrogelový mozek je schopen adaptace a učení se novým úkolům.
I když je hydrogelový mozek stále výrazně vzdálen plnohodnotné umělé inteligenci, jeho schopnost učení a adaptace je ohromující a otevírá nové cesty v oblasti výzkumu umělé inteligence. Hayashi a jeho tým plánují dále studovat tento materiál a zkoumat jeho schopnosti v různých typech úkolů. Tím se otevírá nová kapitola v oblasti vývoje umělé inteligence a chytrých materiálů.
Celkově lze konstatovat, že hydrogelový mozek představuje revoluční krok v oblasti umělé inteligence a ukazuje, jak i jednoduché materiály mohou mít složité chování a schopnost učení. Tento výzkum má potenciál změnit paradigma v oblasti umělé inteligence a otevřít nové možnosti pro vývoj chytrých materiálů a technologií.
